A jak to všechno vzniklo?
Historie vývoje a provozu respektive inkubace DevOps sahá daleko do minulosti, v podstatě do doby, kdy byl napsán první programový kód. Pojďme se na to podívat pohledem současnosti a začněme v roce 2003 kdy firma Google zaměstnala Bena Treynora, aby vytvořil a vedl oddělení provozu. Toto oddělení spravovalo produktivní prostředí oddělené od vývojového, zatímco velmi úzce spolupracovalo s vývojáři na hladkém nasazení změn, při zachování 99,97% dostupnosti pro koncové uživatele.
Dalším milníkem DevOps byl rok 2009, kdy firma Flickr zkombinovala vývoj a provoz ve snaze vyřešit problémy mezi těmito odděleními. Tento koncept integrovaného vývoje a provozu do automatizované infrastruktury poprvé veřejně představili John Allspaw a Paul Hammond na O’Reilly Velocity Conference.
Taktéž v roce 2009 belgický inženýr Patrick Debois zorganizoval konferenci s názvem Agile System Administration a pro organizaci použil Twitter, kde vytvořil hashtag #DevOps, odkud se zrodil současný název. Od té doby, se tato konference již pod novým názvem DevOps Day pořádá pravidelně po celém světě a slouží profesionálům z vývoje a provozu jako platforma pro diskusi o automatizaci, testování, bezpečnosti a organizační kultuře s cílem předcházet nesrovnalostem mezi dev a ops.
Konceptuální rámec pro měření připravenosti organizace na adopci DevOps, nebo vyhodnocení vyspělosti DevOps v organizaci, se nazývá CALMS a má následující oblasti:
- Culture – kultura musí podporovat změny, spolupráci, komunikaci a experimentování
- Automation – automatizace manuálních procesů, které lze automatizovat a vylepšovat je tak
- Lean – použití lean principů pro zjednodušení toho, co zjednodušit lze
- Measurement – stanovení metrik pro měření a následná zlepšení
- Sharing – smyčky zpětných vazeb, neustálé učení a zdokonalování se, sdílení zkušeností a učení se z chyb
Nakonec se pojďme podívat na report a průzkumy, které porovnávají využití DevOps v organizacích. Výsledky letošního průzkumu ukázaly, že hlavní tři ukazatele celkové výkonnosti organizace jsou kultura, investice do DevOps a IT výkonnost. Dále na základě zjištěných informací, organizace využívající DevOps nasazují změny až 30x častěji a nasazení změny je 200x rychlejší. Také při nasazování změn mají tyto organizace o 60% méně chyb a v případě, že se nějaká chyba vyskytne, tak obnovení služby po zjištění incidentu je 168x rychlejší. Výše uvedená čísla jasně ukazují vysokou přidanou hodnotu DevOps zejména v rychlosti, frekvenci a kvalitě nasazování změn, což je v současném světě digitalizace a rychle se měnících podmínkách na trhu jeden z klíčových parametrů úspěšné organizace.
Zdroje:
